Radyně Královský hrad Radyně byl vystavěn Karlem IV. a původně byl nazýván Karlskrone. Od svého vzniku plnil správní a ochrannou funkci sídla Staré Plzně. Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy. K hradu se váže několik pověstí a legend. Podle jedné z nich zde žil zlý a mstivý Radouš, který měl oslí uši. Pomocí temných sil vybudoval v lese na kopci hrad. Každá žena, kterou si sem nechal přivést, mu porodila dítě s oslíma ušima a Radouš ji dal vždy zabít i s dítětem. |
|
||
Protože byl Radouš ve spojení s ďábelskou mocí, věřil, že se mu nic nemůže stát. Bál se ale bouřky. Jednou se při velké bouři schoval do sklepení, ale blesk zasáhl hradní věž, věž se zhroutila a pohřbila Radouše ve svých sutinách. Od té doby na Radyni straší Radoušův duch. | |||
|
Přemyslovské
hradiště a rotunda sv. Petra Jádrem slovanského osídlení celého plzeňska se již v 10. století stala Stará Plzeň, jíž vévodil hrad Plzeň stojící na pravém břehu Úslavy. Za bojů knížete Boleslava II. s Ottou II., v roce 976, se pod Plzeňským hradištěm utábořilo bavorské vojsko v Ottových službách a při odpočinku a koupání bylo přepadeno a potřeno vojskem Boleslavovým. Nepřátelé byli poté vyhnáni ze země. Zápis o této významné bitvě najdeme v Thietmarově kronice spolu s první zmínkou o hradu na Hůrce. Právě zbytky tohoto hradu jsou nejvzácnější památkou západních Čech. Prvotním kostelem tu byla rotunda sv. Petra, postavená v předrománském slohu. Zdejších bohoslužeb se podle stop po dřevěné tribuně v rotundě účastnil sám kníže Boleslav nebo jeho zástupce v kraji. Rotunda je vybudována z otloukaných křemencových kvádrů, má podobu jednoduchého válce s kuželovitou střechou s připojenou východní apsidou. Měří v průměru 6,5 metru, do její lodi se vešlo asi sto lidí. Ve dvacátých a sedmdesátých letech bylo |
||
celé hradiště podrobeno rozsáhlému archeologickému průzkumu, k velké opravě Rotundy došlo v roce 1975 v rámci milénia Starého Plzence. Rotunda se sice do dnešních dnů zachovala v torzu, ale přesto je nejstarší celistvě dochovanou architektonickou památkou na českém území. Nebyla ale jediným kostelem na slovanském hradišti, na Hůrce jsou ještě patrny základy kostela sv. Vavřince z 11. století a zbytky dalšího kostela sv. Kříže. | |||
Staroplzenecká naučná stezka Naučná stezka je přibližně 9 km dlouhá a díky překonávání členitého reliéfu je turisticky náročnější. Provede nás devíti nejzajímavějšími lokalitami ve Starém Plzenci a okolí, můžeme si prohlédnout historické památky z 10. - 14. století, navštívit skalní útvary s krásným výhledem, přírodní rezervaci, chráněná geologická naleziště, unikátní technickou památku a další zajímavosti. Vyjdeme z náměstí ve Starém Plzenci a navštívíme postupně následující zastávky:
|
Starý rybník v Sedlci - přírodní rezervace | Nebílovy | |
Titulní stránka· O Nás! · Turistické cíle · Členské obce |
webmaster © 1999-2000 CompAct Bohemia s.r.o. |